literatura

Karel Jaromír Erben

Karel Jaromír Erben

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Karel Jaromír Erben (7. listopadu 1811, Miletín u Hořic v Podkrkonoší (okres Jičín) – 21. listopadu 1870, Praha) byl český historik, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu.

Život

K jeho sběratelské činnosti je vhodné dodat, že sbíral lidové písničky, říkadla, pohádky atd. pouze z Čech, nikoliv na Moravě. Tam působil především František Sušil.

V Hradci Králové studoval gymnázium, v roce 1831 začal studovat filosofii a později práva v Praze.

Roku 1837 se stal praktikantem u hrdelního soudu při pražském magistrátu, o rok později (1838) nastoupil k pražskému fiskálnímu úřadu.

Od roku 1843 se stal spolupracovníkem F. Palackého v Národním muzeu. Karel Jaromír Erben měl za úkol prozkoumávat a třídit mimopražské archívy (Tábor, Domažlice…). Při této činnosti se mu dařilo přesvědčit řadu měst, aby některé písemnosti darovala Národnímu muzeu.

Roku 1848 se stal redaktorem Pražských novin; této funkce se vzdal po vydání ústavy (březen 1849).

Roku 1850 se stal sekretářem a archivářem Národního muzea. Na tuto funkci po necelém roce (1851) rezignoval a stal se archivářem města Prahy. Lze říct, že to byl právě Karel Jaromír Erben, kdo pražský archív konečně uspořádal.

Roku 1867 se účastnil Moskevské výstavy. Onemocněl plicní nemocí, později i tuberkulózou.

 

Soubor českých pohádek / Dlouhý, Široký a Bystrozraký , Tři zlaté vlasy děda Vševěda , Pták Ohnivák a liška Ryška , Zlatovláska/ - tyto pohádky jsou inspirovány folklorem. Kytice /1853/ - životní dílo – sbírka balad K.J.Erbena, jedna z nejslavnějších knih české literatury

. Vznikla po téměř dvacetileté literární práci Erbena. Básně, ze kterých se Kytice skládá, vycházely nejprve v časopisech. Hrdinové básní žijí v neurčitém čase. Časté téma Erbenových básní je vztah matky k dítěti a vztahy milostné.

Kytice je složeny z těchto balad:
Poklad – chamtivá matka nechává kvůli mamonu své dítě uvnitř kouzelné skály a za trest ho celý rok nevidí.

Lilie – květina se každou noc měnila v dívku, která byla milenkou mladého muže. Jeho matka ji však zničila a syn ji proklíná.

Vodník – dcera neposlechne matku, která jí zakázala chodit k jezeru. To se jí stane osudným. Provdá se za vodníka a je matkou jeho dítěte, které se stane nástrojem vodníkovi pomsty.

Zlatý kolovrat – dívka je zavražděna svou matkou a sestrou. Spravedlnost vzala za své a obě vražedkyně zemřou násilnou smrtí.

Polednice – mladá žena unavená starostí o dítě zavolá na něj v afektu polednici a ze strachu před ní ho pak nechtěně zabije.

Svatební košile – zde můžeme pozorovat dva druhy bájí – pohanskou a křesťanskou. Žena prosí Pannu Marii o navrácení jejího zemřelého muže. Prosba je vyslyšena a muž

se k ní vrací v podobě ducha. Nese ji směrem ke hřbitovu, kde je ji snaží zabít.

Vrba – žena žije dvojím životem, ve dne jako žena, v noci jako vrba. Její muž se s tím nemůže smířit, proto vrbu pokácí. Žena mu v tu chvíli umírá.

Štědrý den – jedna dívka je šťastná, druhá, ač se nikdy ničím neprovinila, zemře. Lidský úděl je neodvolatelně určen.

Záhořovo lože – Záhoř je loupežníkem, který se snaží napravit poté, co se doslechne, že se má dostat do pekla. Nakonec je mu ale odpuštěno.